Akce pro širokou veřejnost

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx

XXXXXXXXXXXX 

Veselé Velikonoce, aneb zdravice ze Dne Země na Klepci! 

Letos jsme zahájili 11. ročník Dne Země pro změnu uprostřed malebné mýtiny lomových jezírek v lese Borku, kam nás dovedl průvod v čele se skauty a vlajkonoši Skautského střediska Úvaly, zástupci obcí (starostové a zastupitelé), doprovázeni sestavou mažoretek z MDDM Úvaly a dlouhým vojem tvořeným návštěvníky.

XXXXXXXXXXXXXXXX

Je to fajn pocit, když se mám možnost každou chvíli přesvědčit , že spousta mladých lidí, kteří prošli našim domečkem, si vedou skvěle a dosahují ve svém profesním životě značných úspěchů. Jedním z nich je i kameraman L. Krupka. Večer s jeho filmovou tvorbou byl úžasný.

Lubomire, děkujeme a přejeme, ať se daří  🙂  Jana 

Tuhle atmosféru, kterou dokáží vytvořit šikovné a milé dámy z Klubu lidové tvorby Praha
mám nesmírně ráda. Vánoční tvoření s nimi  bylo úžasné. A navíc děti z Masarykovy školy v Újezdě , ze ZŠ v Úvalech, MŠ Sofia School a družiny byly opravdu šikovné. Trpělivé a skvělé lektorky je naučily krásným technikám lidové tvorby a každý si domů odnášel originální vlastnoručně vyrobené dárečky.  Tak ať o Vánocích potěší. 
                                                   Šťastné a veselé 🙂

Napsali v Životě Úval
Vlídná a bezprostředně milá nálada doprovázela vernisáž výstavy Františka Frühaufa, která proběhla v pátek 7. října ve zcela zaplněné galerii MDDM. Pod prostým názvem Dřevořezby byla vystavena díla vytvo- řená v průběhu několika desítek let až do sou- časnosti a jež některá byla zapůjčena ze soukromých sbírek. Vtisknout myšlenku do kusu dřeva je celoživotní zálibou pana Frühaufa. Výsledky jeho amatérské činnosti snesou srovnání s profesionálními výtvarníky. Jsou přesvědčivou výpovědí člověka, který chce okolí něco pří- jemného sdělit. Zaujmou na první pohled peč- livým řemeslným zpracováním a rozmanitostí námětů vycházejících z přírody, ze života nebo historické architektury. Velmi proporcionálně zdařilé jsou také fi gurální motivy ve formě ženských aktů. Autor náměty téměř neopakuje, protože podle jeho názoru není kopie tak kvalitní jako originál. Nebrání se přijímat kritické připomínky od zku- šených odborníků, což se projevuje na konečném díle. Stalo se už tradicí, že setkávání s uměním v galerii MDDM jsou vždy příjemná. Na výstavě Dřevo- řezby tomu nebylo jinak. Text a foto Vladislav Procházkaka

Galerie MDDM představuje ……

Dřevořezby Františka Frühaufa  Frühaufa a jeho dřevořezby

Setkání s panem Frühaufem a jeho tvorbou bylo velice zajímavé. Patří mezi ty, kteří pro jiné v „obyčejném dřevě“ vidí postavy, květiny, stromy…  A  pak bere do ruky dláto a nastává ten nádherný proces tvoření, kdy se mu pod rukama rodí krása. Na mé otázky :  kdo ho inspiroval, kde čerpá náměty, kterých svých prací si váží nejvíce a jaké uskutečnil výstavy, odpověděl:

„V roce 1967 jsem navštívil výstavu lidových řezbářů v galerii v Praze. Ta mě tak oslovila a nadchla, že jsem se sám začal učit dle zakoupené knihy o řezbářství a zanedlouho se stala „řezbařina“ mým celoživotním koníčkem. V počátcích mě také inspirovali akademičtí malíři – krajináři a zejména Václav František Ulšmíd, který mne nejen odborně vedl, ale i vytvořil řadu námětů pro mou práci. Nyní čerpám náměty ze života, přírody či vesnické architektury. Nejvíce si vážím svých děl v podobě ženských aktů. Roku 1985 jsem se stal řádným členem amatérských výtvarníků pro Prahu východ, se kterými jsem každý rok vystavoval svá díla ve Staré Boleslavi. Od roku 2007 se každoročně účastním vánoční výstavy v Betlémské kapli v Praze. V roce 2009 jsem u příležitosti mých 70.tých narozenin uspořádal samostatnou výstavu v galerii u Zlatého kohouta v Praze 1. Všechny mé vystavené práce jsou zapůjčeny ze soukromých sbírek majitelů.“

Vážení milovníci výtvarného umění, srdečně vás zvu 7.- 9.10. do naší  galerie, kterou budou zdobit krásné dřevořezby pana F. Frühafa.      Jana Pospíšilová

Úlet 2016

je úspěšně za námi a ani nepřízeň počasí nám jej nepokazila. V budově MDDM  byly  výstavy, workshop korálkování , přednáška lovce bouřek, divadelní představení, promítání filmů Lubomíra Krupky a  písničkáři.  Koncerty  kapel Nekru, Hékelen Tékelen, Blues Klan a The Snails proběhly v sále hotelu Budka. Přišli malí i velcí návštěvníci a každý si našel  to své. Děkuji  všem vystupujícím  – ať už dětem nebo dospělým, všem  vystavujícím, muzikantům, mistru zvukaři a jeho pomocníkovi,  týmu zajišťujícímu občerstvení, fotografovi, mým kolegyním a přátelům, kteří mi pomáhali s realizací téhle velké akce. Velký dík patří panu Václavu Kopačovi za operativní zapůjčení sálu.
Mám radost, že mohu opět říci  ” zase bylo na Úletu dobře. ”    Jana                                                                          

PODĚKOVÁNÍ
Děkuji jménem MDDM Úvaly organizátorům 10. ročníku VELKÉ CENY MĚSTA ÚVAL Radkovi Netušilovi a Ondrovi Broučkovi za pozvání na tuhle skvělou akci. Běžecký trail, dětské závody, cyklistické závody, úžasná organizace, doprovodné programy, občerstvení a navíc koncert kapel Medvěd 009, Emma a Freeride… Zkrátka nemělo to chybu. I jako diváci jsme si přišli na své. A věřte, že v poměrně parném dni podávali obdivuhodné výkony všichni – od těch nejmenších až po ty nejstarší soutěžící. Právem si zaslouží obdiv a organizátoři respekt za skvěle naplánovanou, do detailů promyšlenou a výborně zvládnutou akci. Děkujeme všem, že svým dobrovolným vstupným, které se organizátoři akce rozhodli věnovat MDDM, přispěli na činnost turistických kroužků MDDM a cyklistický tábor ve šk. r. 2016/17.                        Jana

plakat_A3_vc_2016_NÁHLED

Den dětí a Talents Stage 2016  

Počasí k nám bylo nebývale laskavé, i když všude okolo pršelo, někde dokonce i padaly kroupy,  u nás ne  🙂
Jak si to všichni užívali, uvidíte na našich stránkách na fotografiích Ing. Vladislava Procházky v naší fotogalerii a také na facebooku Roberta Brajera. Již můžete shlédnout i některá vystoupení  z Talents Stage na YouTube kanále MDDM Úvaly, ostatní videozáznamy jednotlivých vystoupení budou přidávány postupně.

Děkuji  za spolupráci všem, kteří vystupovali, pomáhali při přípravě, zajišťovali stanovište či akci dokumentovali. Díky  patří  kolegyním a dobrovolným spolupracovníkům z  našeho domečku . ZŠ Úvaly –  Mgr Lence Foučkové  a  týmu  dětí a učitelů, kuchařkám ze školní jídelny, děvčatům z Heuréky, Mámám v Úvalech, občerstvení  z Kavárny, TD Promo za podium a skvělé ozvučení akce,  paní ředitelce  a pracovníkům Technických služeb za technickou pomoc a všem, co přišli, za podporu. Velký dík patří sponzorům Dne dětí : Otevřeným Úvalům a  MO ČSSD a sponzorovi Talents Stage panu Hovorkovi, majiteli firmy Autodoprava  Hovorka. 

                                                           Jana Pospíšilová, ředitelka  MDDM Úvaly

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tanečnice si kurzy opravdu užily  🙂

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Krásný den, 
mám pro vás   zprávu  z Čarodějnic 2016.   Zadařilo se, bylo více než 400 soutěžících dětí  a plné hřiště dospělých. Pan starosta to odhadl asi na 1500 malých i velkých návštěvníků.
S kolegyněmi jsme čarovaly opravdu na jedničku, protože bylo nádherné počasí, vše se dařilo, po prudičích ani vidu – ani slechu, spousta zábavy, úsměvů na tvářích  těch malých i dospěláků.   Snad jen trocha smutku, když nám sestřičku upálili.  Musíme ovšem konstatovat, že i když  hranice podpálená starostou města hořela okamžitě, naše  krásná sestřička chvíli  odolávala. Však také měla značkové šaty a koženou kabelku . 🙂

Jako vrchní čarodějnice  děkuji všem, kteří k tomuto  vydařenému  dni přispěli – panu Radovanu Skřivanovi, který nám bezplatně zapůjčil svůj pozemek, pracovníkům Technických služeb za hranici a technické zabezpečení akce, Kulturní komisi  MěÚ  za zakoupení a rozdání  sladkostí, vuřtíků a pitíček pro děti,  country kapele Kolegové za pěkné písničky, rodině Janečkových za pouťové atrakce, paní Rydvalové a panu Martinákovi za občerstvení, členkám spolku Mámy v Úvalech za to, že se postaraly o krásu mnohých čarodějniček, upírů a skřítků .  Členkám  Úvalského raráška, které  skvěle zvládaly nápor dětí toužících si  vyrobit masku netopýra, čarodějnickou kabelku či si jen tak  malovat. Kolegyním a kolegům  čarodějníkům  z MDDM, kteří na deseti stanovištích prověřili šikovnost, obratnost, taneční vlohy, rychlost, důvtip a představivost malých adeptů životních kouzel. Po splnění úkolů následovalo opékání vuřtíků a předávání  kouzelných  pytlíků se sladkým překvapením a jako bonus jablíčka od čarodějnice.  Děti  byly spokojené, užily si spoustu zábavy, prohlédly si i nové auto MP, která se starala o bezpečnost. Mnohé i velmi malé děti si počkaly na  oblíbený příjezd úvalských hasičů, kteří dohořívající  hranici  jako každý rok uhasili.
Průběh odpoledne a jak  jsme si  tuhle  taškařici užívali, zachytili na krásných fotkách Ing. V.Procházka a Radek Navrátil. Najdete je v naší fotogalerii.
http://www.mddmuvalydo2018.eu/fotogalerie-2016/
Čarodějnice 2016 jsou za námi a tak nezbývá, než se těšit na ty v roce  2017.  A do té doby si užívejte krásných kouzel života, ať se vám všem daří  a zachovejte nám přízeň.                                                                                                                                                                                                                                                Vaše čarodějnice Jaňulína

Co napsala o výstavě  Dialog světla a tvarů  Mgr. Markéta Krčmářová?

DIALOGY SVĚTLA A TVARŮ aneb  Zahrada  ticha v MDDM

    Osmý dubnový podvečer se úvalský domeček naplnil návštěvníky, kteří přišli zahájit výstavu fotografií ing. Vladislava Procházky. I já jsem na vernisáž zavítala. A věřte – nelitovala jsem !
     Kouzelné tóny harfy Zbyňky Šolcové nás odvedly z uspěchaného dne do světa klidu a rozjímání. Harfenistka také poeticky promluvila o výstavě autora. Svým básnickým jazykem si výstavu pojmenovala Zahrada ticha. A bylo to opravdu tak !
     Autor nás provází jeho milovanou Šumavou. Skáčeme po kamenech řeky Vydry. Oblé balvany přímo vybízejí usednout a snít. Projdeme se po břehu Roklanského potoka a slunce se nespoutaně odráží v jeho hladině. Postojíme u Tříjezerní slatě a přátelsky na sebe mrkneme. U vodopádu Bílá strž pokorně zakloníme hlavu, abychom sledovali vodní kapky.
     Další oblast fotografovy tvorby tvoří Praha. Autor si hraje mistrně se světlem, halí stavby do pláštíku tmy a navozuje tak harmonii.
     Ing. Vladislav Procházka jako pravý Úvalák  neopomíjí ani fotografie z Úval.  Zavede nás k Mlýnskému rybníku, k Výmole či do Králičiny.
     Autor své fotografie dovede naplnit pohodou, klidem a vyvážeností. Přitom nezapomíná na technickou dokonalost a fotografický um.     Výstava fotografií ing. Vladislava Procházky byla pohlazením na duši a setkání s autorem obohacujícím zážitkem. Těším se na další výlet do Zahrady ticha.
                                                                                        Mgr. Markéta Krčmářová

Pozvání  na výstavu
S dokumentárními  fotografiemi  Ing. Procházky  se  průběžně setkáváme v Životě Úval  či  u příležitosti  různých kulturních akcí .  8.-10.4. na výstavě „Dialog světla a tvaru“ představí  tři tematické celky fotografií –  „Šumava“, „Detaily z přírody“ a  „Noční Praha.“   Na vernisáži výstavy  8.4. v 18 hodin o vystavených fotografiích promluví  Zbyňka Šolcová                   
                                           Krásné jaro plné kulturních zážitků Vám přeje Jana Pospíšilová

Velikonoce s lidovou tvorbou se v  MDDM opravdu vydařily

Voskem malované kraslice podle návodu Lídy Benešové a dekorace vzniklé za pomoci příjemných lektorek lidové tvorby ze skanzenu  v Přerově ozdobily stůl v rodinách  dvaceti účastníků našich ” Velikonoc dle starých zvyků a tradic “.  Opravdový zájem dětí o život našich předků při prohlídce skanzenu, jejich šikovnost při  tvorbě kraslic,  keramického ptáčka či výzdoby na sváteční stůl, dobrá nálada dětí i kolegyň družinářek či vstřícný řidič autobusu firmy Dobrobus……Co si přát víc?  Bylo prostě dobře a tak už zbývá jen všem poděkovat a těšit se zase na příští setkání .   🙂 Fotografie najdete v naší fotogalerii.

Velikonoční prázdniny ve školní družině

Na Zelený čtvrtek se družinové děti vypravily do MDDM Úvaly, kde pro ně byl připraven celodenní program s tematikou velikonočních svátků. Každý si přinesl několik vyfouklých vajíček a v milém prostředí domu dětí jsme vyzkoušeli zdobení kraslic voskovou technikou. Všechny děti pracovaly a tvořily s velkým zaujetím. Ozdobená vajíčka jistě potěšila všechny obdarované.Po obědě jsme společně odjeli minibusem do skanzenu v Přerově nad Labem. Nálada byla veselá a plná očekávání. Celým skanzenem nás provázela paní průvodkyně. Vyprávěla nám o velikonočních zvycích, tradicích a jak lidé žili dříve. Prohlédli jsme si velikonočně nazdobené domečky. Poznávali jsme, jaká řemesla využívali lidé v dřívější době. Potom děti čekaly dílničky, kde si nazdobily keramického ptáčka a vyrobily si jarní aranžmá na stůl. Na závěr jsme si udělali radost koupenými dárečky a turistickými vizitkami a spokojeně odjeli domů.

Děkujeme Janě Pospíšilové za perfektní přípravu a skvělou spolupráci, úžasné zázemí při dopoledním tvoření a péči, která byla v maximální míře věnována každému dítěti. Moc si spolupráce s MDDM Úvaly vážíme.

                                                   Za školní družinu Bc. Lenka Perlíková a Šárka Klocová

          Decoupage je pro nedostatek zájemců o kurz zrušena

 XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

       Belgické pralinky  vyrobené s Evou udělaly radost v mnoha rodinách……

Díky za váš velký zájem, 18.2. jsou volná už jen 3 místa, zřejmě otervřeme semináře  dva
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Floristický seminář s Eliškou byl úžasný……

V případě vašeho zájmu zasílejte  přihlášky na seminář  přímo Elišce.  Díky.

Co se psalo  o  fotografických výstavách  v Životě  Úval?

Výstavy úvalských fotografů  v únoru a březnu byly úžasné.

 Ostřílení  fotografové  Václav Vícovský a  Robert Brajer  i nesporný talent Veronika Brajerová opět potvrdili, že v Úvalech žijí  výjimeční   lidé, kteří dokáží  druhé svou tvorbou obohatit.  O tom svědčí i množství návštěvníků naší malé galerie během těchto výstav.                                                                                                               
Václav Vícovský – Irsko. 
Vernisáž výstavy   fotografií  z Irska  patří mezi ty,  které  návštěvníka  oslovily svou atmosférou.   Dalo by se říci rodinný a přátelský  večer.  Skvělé hudební  vystoupení  vnuček  Míši a Veroniky, vtipná výzdoba v barvách Irska  vytvořená  paní Vícovskou  a  stejně tak i krásné a dobré občerstvení . Plná galerie  rodinných příslušníků , přátel a sousedů.  Jedním slovem tolik vzácná soudržnost.  Poutavé  povídání paní Vícovské o  životě v Irsku, ke kterému ji váže pouto  z nejsilnějších –  syn, který se tam oženil. Zajímavé fotografie V.Vícovského utvrdily mnohé z návštěvníků, že  právě Irsko je ta země, do které se chtějí  podívat. K radosti autora po celý víkend chodili na výstavu noví a noví  návštěvníci . Do naší i jeho návštěvní knihy přibylo mnoho  kladných ohlasů. Gratulujeme, opravdu se zadařilo.   

Robert Brajer a Veronika Brajerová
Na této výstavě jsme měli možnost kromě  dokumentárních fotografií shlédnout  i  další část fotografické  tvorby  Roberta Brajera  – umělecké fotografie, snímky z atelieru. Byly skvělé, hra světla a stínu, citlivý přístup k tématu, skvělé řemeslo a něco navíc. Autor  jimi  opravdu oslovil .   Dokumentární  fotografie byly zařazeny do několika cyklů a každý z nich  měl svou osobitou atmosféru .  Uznání od kolegů fotografů asi potěšilo nejvíc – na vernisáži se jich sešlo hned několik. A pak spousta blízkých lidí, kamarádů, kolegů a i těch, kteří  jeho tvorbu mají rádi. V sobotu i v neděli  přišlo  každý den okolo čtyřiceti návštěvníků.
Přestože je fotografka a výtvarnice Veronika Brajerová  hodně mladá ( 16let), její fotografie jsou osobité, zajímavé a mají schopnost oslovit . I díky škole, kterou studuje, jsou výborné. Schopnost zmáčknout spoušť v tom pravém okamžiku , jí  zřejmě sudičky daly do vínku. Vždy, když se objeví nějaký úvalský talent, je důvod k radosti.  A tentokrát opravdu byl. 
 Na neformální vernisáži skvěle zahrál a zazpíval Ondra Novák . Však se v pamětní knize objevil zápis od Václava : „ Výborné, včetně hudby“.  Celkově  to byl  velký úspěch .

Všem  autorům úžasných fotografií gratulujeme a přejeme i nadále dobré světlo a  mnoho inspirativních zážitků pro další tvorbu.                                                                                                                                      Jana Pospíšilová

 Robert Brajer a Veronika Brajerová

11. – 13.3.  se v MDDM uskuteční výstava prezentující  jejich tvorbu.   Otec a dcera, dva pohledy, dvě různá zpracování.  Zajímavé fotografie uspořádané do několika tematických celků.
 Robertovu tvorbu zná většina  úvaláků.  Často jej vídáme s fotoaparátem na různých akcích a jeho fotodokumentace má výpovědní  i  uměleckou hodnotu. Tento amatérský fotograf má profesionální výsledky.  Mezi  jeho oblíbená  témata patří příroda, cestování, hudební akce,  v jeho ateliéru vznikají umělecké fotografie  a v posledních letech  fotí  i box MMA . 
Veronika  se o fotografování zajímala odmalička a  s podporou  táty si nacvakala své první fotografie. V současné době se tato sedmnáctiletá studentka oboru Užitá fotografie  a  média  věnuje kromě fotografování svou oblíbenou zrcadlovkou i výtvarné činnosti.  Návštěvníci  výstavy  budou mít možnost shlédnout i  několik  jejích výtvarných prací.  
Srdečně vás zveme  11.3. v 18 hodin na vernisáž  výstavy,  na které  zahraje a zazpívá Ondra Novák.   Přijďte,  určitě nebudete zklamáni.                                          Jana

  Pozitivního není nikdy dost aneb Výstava fotografií – Irsko

V MDDM ředitelka Jana Pospíšilová pozitivním naše Úvaly zásobuje vydatně a často. Výtečně kombinuje druhy akcí, takže návštěvníky nenudí, naopak inspiruje k podobné činnosti, což v současnosti trochu nahrazuje inspirativního ducha rodičů a prarodičů, kteří v minulosti vedli své potomky k řemeslné či umělecké dráze. Tak se i Václav Vícovský dostal ke svému „uměleckému řemeslu“, oduševnělé fotografii, kterou nám v Úvalech představil již ve čtyřech tématických výstavách. Vernisáž 26. února 2016, s mimořádnou účastí návštěvníků, zahájily velmi talentované vnučky. Mladší Míša hrou na flétničku spolu s učitelem Petrem Nováčkem, se směsí irských písní a starší Verunka zpívala anglické písně a doprovázela se na kytaru, obě sklidily velký potlesk za procítěný projev. Irské písně ostatně zněly i během výstavy, jak jinak, fotografie byly z Irska. To si manželé Vícovských velmi oblíbili, nejen z rodinných důvodů, a tyto, objektivem pořízené obrázky nádherného prostředí zeleného Irska, nebudou poslední. Přes víkend navštívilo výstavu padesátka zájemců.Lze jen opakovat, že dávat prostor úvalským usedlíkům, kteří mají co nabídnout, je skvělé a potěšující a kompenzuje to negativní vlivy kolem nás.
                                                                                                                   Alena Janurová

                                                Václav Vícovský   ” Irsko”

 S fotografickou tvorbou V.Vícovského  jsme se měli možnost seznámit  na několika předchozích výstavách, které jsou  vždy tematicky zaměřené na  konkrétní oblasti. Tentokrát je to Irsko a já věřím, že se vám výstava bude líbit. Pan Vícovský říká:
“Vezmete-li si do ruky staré mapy, najdete ostrov Irsko pod latinským názvem Hibernia, které dostal od Římanů. S rozlohou 84 tisíc km2 leží těsně vedle Velké Británie, s níž býval kolem roku 10 000 př.n.l. spojen pevninskou šíjí. Z jedné strany je omýván vodami Irského moře a ze západní strany je bičován vlnami Atlantiku.
V roce 1948 byl ostrov rozdělen na „sever“ a „jih“, přičemž severní menší část zůstala součástí britského království a jižní část ve velikosti 85 % celého ostrova byla vyhlášena Irskou republikou.”
Fotografie na výstavě pocházejí z několika návštěv autora v Irské republice. Zachycují především celou řadu starobylých staveb církevních, křesťanské komplexy, keltské pohřebiště a rozvaliny, kterými je země doslova poseta. Fotografie chtějí seznámit návštěvníka výstavy i s nádhernou irskou přírodou, mystickým prostředím a tajuplnými místy. Některé z fotografií přinášejí i obrázek ze života tamějších obyvatel v dnešní doby.

Realizované výstavy V.Vícovského v Úvalech a Českém  Brodě

2012 – Galerie MDDM Úvaly – Stavby v běhu staletí
2013 – Galerie MDDM Úvaly – Řecké ostrovy
2013 – Galerie Šatlava Český Brod – Stavby v běhu staletí
2014 – Galerie MDDM Úvaly – Tenerife a Gomera
2015 – Galerie Šatlava Český Brod – Tenerife a Gomera

Co napsal o Souznění  Ing V.Procházka?

Souznění poezie a hudby 

Co tím chtěl básník říci? Na tuto obávanou školní otázku si mnozí vzpomenou, když zaslechnou slovo poezie. Avšak dobře se rozhodli návštěvníci galerie MDDM, kteří se nenechali odradit zažitými předsudky a přišli 5. února na pořad s názvem Souznění, jenž byl sestaven z básní a skladeb Zbyňky Šolcové. Jako autorka veršů je známa více než deset let. Za tuto dobu napsala mnoho  básní a vydala jednu knížku. Její verše, které patří do lyrické a často i milostné poezie, jsou vyjádřením okamžitých pocitů či pohledů na svět. Znějí naprosto přirozeně, srozumitelně a působivě. Umělecký prožitek významně umocnil kultivovaný umělecký přednes herečky Jarmily Švehlové.
Skromná básnířka a harfistka Zbyňka Šolcová zahrála během představení několik vlastních skladeb. Kromě známé Lásky v dešti, kterou úvalští návštěvníci koncertů souboru Musica dolce vita mohli slyšet při představení Hudba královen, byly zde poprvé uvedeny další skladby, například Solitude – Smutek (z roku 1991), Memory (2002) či nejnovější fantazie pro harfu Sedm barev duhy (2015).

V současné době, kdy společnost hrubne a hloupne, kdy pozitivní myšlenky jsou přehlušovány různou primitivní špínou, je souznění slova a hudby stále více zapotřebí.

Jarmila Švehlová a Zbyňka Šolcová  se představí 5.2. v 18 h.v pořadu SOUZNĚNÍ…

PROGRAM :  básně Zbynky Šolcové v podání herečky Jarmily Švehlové.
                      Skladby Z.Šolcové pro harfu v podání autorky

 “MEMORY”   (2002) Vzpomínka na podzimní koncert v Mariánských Lázních, kde v podání ZŠ zazněla Ravelova “Inrodukce a Allegro”, ze které se kratičký motiv objeví v úplně posledním taktu skladby.
“PÍSEŇ POZDNÍHO LÉTA”  (2015)
“HARLEKÝN NA ŘÍMSE”  (2014) Skladba zkomponovaná na přání básnířky Alenky Vávrové, váže se k její stejnojmenné sbírce básní…  
FANTAZIE PRO HARFU “SEDM BAREV DUHY”  (2015) Posluchač může v této skladbě spočítat sedm rozličných témat…   
“SOLITUDE- SMUTEK” (1991)   
“LÁSKA V DEŠTI”  (2003)    vznikla při příležitosti vernisáže výstavy obrazů malíře Marka Králíka

První  výtvarná výstava v MDDM v roce 2016 byla úspěšná …..

Vernisáž výstavy Dotek přírody  dvakrát jinak, která prezentovala tvorbu floristky  Elišky Klocové a obrazů Báry Zajíčkové se opravdu  vydařila. Ve zcela zaplněné galerii MDDM zazněly tóny skladeb Prélude M -A Charpentiera, Love Story Fr.Lai,arr.R.Linhartem  a Tajemný  ostrov  B.Herrmanna v podání Oxany Šťastné (klavír) a Adama Šťastného  (housle).
Krásné exponáty,nápaditá instalace,  příjemná   atmosféra, setkávání přátel a spokojené autorky – tak lze charakterizovat průběh vernisáže. A můžeme s radostí konstatovat, že i v sobotu a v neděli bylo v naší malé galerii stále plno. Elišce a Báře k úspěchu gratulujeme, Oxaně a Adamovi  děkujeme.                                 Jana Pospíšilová

Galerie MDDM představuje…..
Dnes bych Vám ráda představila dvě úvalské osobnosti. Obě jsou mladé ženy – zajímavé, vtipné, něžné a zároveň rozhodné, tvůrčí, milující přírodu. Jejich nespornou devizou je, že dokáží obohatit své okolí nejen krásou svou, ale i krásou své tvorby. Ostatně o tom se budete moci přesvědčit sami, pokud navštívíte 15. – 17. ledna v Galerii MDDM jejich společnou výstavu.
Eliška Klocová
je velmi šikovná floristka. Její nádherné a osobité květinové vazby přispěly k příjemné atmosféře mnoha svateb, rodinných oslav či výjimečných událostí. Své zkušenosti předává nejen děvčatům ve floristickém kroužku, ale i dospělým na tematicky zaměřených seminářích. Ten předvánoční, z něhož jsme si my, které jsme si chtěly vlastnoručně vyrobit adventní věnec a vánoční hvězdu, přinesly i příjemný pocit, byl opět naprosto skvělý. S Eliščinou tvorbou se můžete seznámit třeba na
https://www.facebook.com/eliskaklocovaelaflora/.

Bára Kašparová (rozená Zajíčková )
je člověk doslova nabitý úžasnou energií. Pochází z z Úval, kde vyrůstala, chodila do školy a navštěvovala kroužky v našem domečku ( mimochodem jako dítě velmi dobře hrála divadlo, možná si někteří vzpomenete na její úžasnou Popelku). V současné době pracuje v obchodě v oboru detergentů a ve volném čase se věnuje malováni nebo koním.

Výstava DOTEK PŘÍRODY DVAKRÁT JINAK,  na které obě autorky prezentují svou tvorbu slibuje  příjemně strávený čas.  Tak se přijďte podívat.                                    Jana

ZAČÍNÁ ROK 2016 A MY VÁM PŘEJEME HODNĚ ZDRAVÍ
A JEN TO DOBRÉ

Co se psalo o našich akcích  v Životě Úval?

Vystoupení Bohemian Choir na předvánočních akcích

15.12. a 22.12. od 19:30  vystoupil  náš sbor v Praze v kostele  na náměstí Jiřího  z  Poděbrad
20.12. vystoupil Bohemian Choir v kostele v Odolena Vodě na  Vánočním koncertě Veroniky Smolíkové a sklidil velký potlesk.  Máme  ze sboru velkou radost. .

Vystoupení Bohemian Choir na akci Rozsvícení vánočního stromu v Úvalech 2015

Tak trochu… Úlet 2015
Možná je to poněkud provokativní název. Možná je záměrem podnítit zvědavost. Není ale zapotřebí mít obavu, že se jedná o jakousi extravagantní akci pro malou skupinu lidí. Na letošním Úletu, který proběhl v MDDM v sobotu 19. září, bylo jako v minulých letech zřejmé, že jde o zajímavé mezigenerační setkání tvůrců a příznivců různého uměleckého zaměření. V budově MDDM bylo možné si prohlédnout obrazy Giana Lucca Cornelia, Petra Gilberta, Beaty Kuruczové, Jarmily Švehlové, Ivy Fíkové a Aleny Janurové. Každý s těchto výtvarníků má osobitý projev, který mnohdy překračuje hranice reality a dostává se do světa snů a fantazie. Návštěvníky galerie zaujala keramika Petry Hřivnáčové, která klade důraz na kvalitní řemeslné zpracování. Bez povšimnutí nebylo možné minout poeticky laděné fotografie Zbyňky Šolcové a Terezy Šídlové. Především dámské publikum zaujaly kožené šperky Sylvy Brožíčkové a Katky Dudíkové nebo korálkové šperky Veroniky Mrázikové. Tradiční řemeslo a dovednost vyvěraly z platnéřských a kovářských výrobků Zdeňka Grausama. Nápaditostí a pečlivým řemeslným zpracováním vynikaly předměty s indiánskou tematikou od Otakara Pospíšila.
Součástí odpoledne byla videoprojekce filmů Lubomíra Krupky, na nichž byl patrný profesionální přístup ke zpracovaným námětům. Pamatováno bylo také na děti. Mohly si vyzkoušet s Martinem Sismilichem a Michalem Klasou dálkové ovládání modelů aut, malovat obrázky Romanou Mrázikovou, zahrát si šachy s  Petry Nováčkem a Slavíkem, nebo zhotovit podkovu pod vedením Máji Sitkové u opravdové kovářské výhně. O hudební doprovod se staraly na venkovním pódiu kapely Rockover, Country Roy Jirky Včeláka, Blues Klan, folkařka Magdaléna Krupičková a Zbyňka, Václav a Antonín Šolcovi, o dobrý zvuk Ondřej Pospíšil.  Dlouhodobě úspěšné taneční oddělení MDDM se připomnělo vystoupením taneční skupiny Džuniorz ve stylu street dance.
Jako už v minulosti nabyl návštěvník přesvědčení, že v Úvalech je mnoho šikovných a talentovaných lidí. Proto na otázku, zda i v příštím roce toto téměř sousedské setkání opakovat, existuje jednoznačně kladná odpověď.                         Vladislav Procházka

Jubileum „bezpečné soboty“

Je to neuvěřitelné, ale 6. června proběhla již desátá „bezpečná sobota“. Děkujeme všem, kteří se podíleli na její přípravě, a také všem „účinkujícím“: Policii ČR, Městské policii Úvalya Český Brod, hasičským sborům z Úval i Dobročovic, záchranářům – prostě všem Děkujeme agentuře „zážitková prevence“ a panu Josefu Melenovi za zážitky a profesionální komentování průběhu „bezpečné soboty“. Děkujeme také všem dětem, které se zúčastnily výtvarné soutěže „integrovaný záchranný systém pomáhá a chrání“ a porotě z MDDM , která výtvarné práce hodnotila.Poděkování patří i všem příznivcům „bezpečných sobot“, kteří v hojném počtu na hřiště  pod sokolovnou přišl

Den dětí a Talents Stage

30. 5.byl Den dětí v Úvalech, který jsme pořádali společně ze ZŠ Úvaly. Bylo skvělé, že škola zajistila velké množství nejen sportovně zaměřených stanovišť – dokonce i ědomostní stezku, a MDDM zajistil pohádkově motivovaná stanoviště, a tak si přišli na své všichni. Dokoncei osmnáctiletí házenkáři, kteří hráli ten den v Úvalech turnaj. Ceny proděti byly opravdu velké, a tak nezbývá, než poděkovat sponzorům a panuRadovanu Skřivanovi za bezplatné zapůjčení areálu. A také kollegům ze školy za výbornou spolupráci a těšit se na příští společnou akci.30. 5.se od 16.30 konal II. ročník TALENTS STAGE Úvaly, na kterémvystoupili mladí talentovaní hudebníci z Úval. Tentokrát velmi zaujalAntonín Šolc svým nádherně zabarveným hlasem a úžasným zpěvem.Václav Šolc zahrál na housle I. větu Vivaldiho Jara za doprovodu harfy.Hra na flétnu Míši Vícovské byla fascinující, Míša má před sebou velkou budoucnost. Také flétnista Aleš Čaban za irské melodie sklidil velký potlesk. Mladší kytaristé MDDM se zpěvačkami Míšou Krajíčkovou a Luckou  Čurgaliovou velmi příjemně překvapili. Sedm strun se oprotiloňsku neskutečně zlepšilo a pěvecké výkony Sabiny Losmanové, Lucky Hujerové a Bohouše Hojky byly opravdu na vysoké úrovni. Kapela

Čarodějnice

zařadili opět tuto akci mezi nejoblíbenější u úvalské veřejnosti. Přišlo okolo 1000 návštěvníků.                                                                                   Jana

Jarní hudební Otvírání studánek

Málokterá skladba tak pěkně zpodobňuje jarní období jako Otvírání studánek s hudbou Bohuslava Martinů a verši Miloslava Bureše. Dílo poprvé uvedené v roce 1956 a inspirované lidovými tradicemi oslovilo už mnoho posluchačů. V Úvalech ho s velkým úspěchem předvedl sbor Bohemian Choir působící při MDDM v červnu 2014. Letos se sbor k tomuto symbolickému probuzení jara tematicky vrátil při koncertním vystoupení 18. dubna v Centru volnočasových aktivit Pětašedesátka. Třiadvacetičlenný ansámbl se sólistkami opět zvládl takové náročné dílo, a to i při minimalistickém pojetí scény. Sbor byl rozdělen na dvě části a tím byla naznačena určitá forma dialogu. Vizuální dojem zvýraznila videoprojekce. Jako celek sbor podal sympatický a mile lidský výkon, který je výsledkem profesionálního vedení sbormistrem Martinem Vydrou.Bohemian Choir nejen že zraje jako dobré víno, ale byl při tomto vystoupení i propagátorem české hudby. Vedle Otvírání studánek zaznělo i několik skladeb z cyklu Moravské dvojzpěvy od Antonína Dvořáka a hostující smyčcové trio ve složení Bartlomiej Bieliński, Helena Kokšová a Klára Burešová, vzniklé na Pražské konzervatoři, přispělo do programu 1. větou z Dvořákových Drobností a 2. větou ze Serenády od Bohuslava Martinů. Vděční posluchači si v závěru vyžádali přídavek. K překvapení všech zazněla skladba Lollipop od skupiny The Chordettes. Vedle klasiky tedy nejsou sboru Bohemian Choir jiné hudební žánry cizí.Pro příznivce tohoto sboru je pozitivní informace, že Bohemian Choir měl velký úspěch na Jarním koncertě Veroniky Smolíkové a Martina Vydry v kostele v Odolena Vodě a že se 23. května zúčastnil III. ročníku festivalu sborového zpěvu „Svět hudby, svět pro všechny“ v areálu Modrého klíče v Praze, jehož výtěžek je věnován na podporu handicapovaných dětí i dospělých.
                                                                                                         Vladislav Procházka

Velikonoce se v našem domečku vydařily

I když to od 30. března každý den vypadalo, že se  venku čerti žení a o plánovaný výlet do skanzenu  v Přerově   jsem se  tak trochu obávala,  tak  se ve čtvrtek 2.4.dopoledne po dobu naší návštěvy počasí  na chvíli umoudřilo, a  malí i dospělí členové naší výpravy za lidovými tradicemi prostřednictvím skvělé průvodkyně a úžasné výstavy  „Jaro na vsi“ poznali, jak to na Velikonoce  bylo v minulých staletích.  A věřte, že jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí. Je až  s podivem, jak se některé  děti zajímaly o staré zvyky, fotografovaly si  interiéry chaloupek ,  měly zájem o  způsob života na vesnici,  zaujal je třeba vejminěk pro babičku a dědu, pospolitost rodiny, v níž měl každý své  jasné poslání ,  škola s naprosto odlišným způsobem výuky oproti dnešku – skříň s vycpanými  zvířaty , tabulky na psaní, kožené aktovky, staré mapy, sádrové modely hub, herbář, pianino, násypná kamna a rákoska. A tak mnohé z nich přemýšlely, jak to dnes vlastně mají snadné, ale i těžké. Protože byla opravdu  zima,  tak jsme si došli do skvělé  hospůdky U skanzenu, kde nám ochotný hostinský navařil kotel čaje. V momentě, když jsme dosedli na pohodlné židle,  spustila se venku  taková metelice s deštěm, že řidič autobusu  pan Volenec pro nás dojel až k zadnímu východu z hospůdky, děti naskákaly dovnitř a jeli jsme domů. Cestou  zpátky  nebylo pro bílou fujavici téměř vidět, a tak jsme to měli i s dobrodružstvím . Dětem i dospělým se výlet do historie líbil. Budete-li mít zájem,  můžete jet příště s námi. 

V pátek 3.dubna jsme jako každoročně připravili  pro zájemce všech věkových kategorií malování vajíček s Lídou Benešovou.  Není to lektorka ledajaká, je opravdu mistr v malování vajíček, dokonce vítězka  soutěže vyhlášené  před  pár lety primátorem  Prahy.  A nadšené děti, maminky, ale i babičky  pod jejím vedením vytvářely  velikonoční  kraslice malované voskem, které jistě o pomlázce  potěšily obdarované koledníky .  Jana

 Co se o výstavě psalo v Životě  Úval?

Zrcadlení duše v obrazech a próze Jarmily Švehlové
Občas se to stává. Dva různé kulturní pořady začínají ve stejném dni a téměř ve stejném čase. Tak tomu bylo 6. února, kdy od 18 hodin probíhalo v sále DPS setkání se spisovatelem Romanem Cílkem a krátce poté v 19 hodin byla v galerii MDDM zahájena vernisáž výstavy obrazů herečky Jarmily Švehlové. Příjemným zjištěním bylo, že každý z obou pořadů si našel své zájemce.
Výstava v galerii MDDM pod názvem Zrcadlení poskytla návštěvníkovi výběr z výtvarné tvorby Jarmily Švehlové. Přestože je povoláním herečkou, nalezla před více než deseti letyzálibu v malování (jak sama sdělila z důvodu, že chtěla  mít obraz podle svých představ).Začátky nebyly jednoduché, ale všechna počáteční úskalí se jí podařilo překonat díky konzultacím a kritickým názorům grafika Jiřího Anderle. Na jeho doporučení přešla od klasické krajinomalby (tu prý se může naučit každý) trpělivým hledáním výtvarného projevu k obrázkům spíše abstraktním, které v sobě ukrývají nápad, hru se světlem i duchovní rozměr. Vzniká fiktivní dialog mezi pozorovatelem a obrazem, jehož výsledkem může být sdělení zdaleka ne jednoznačné, někdy až magicky tajemné, vždy však plné poezie. Burcuje divákovu fantazii a vyzývá ho k odkrývání možná nových významů zpracovaného námětu.
Při zahájení výstavy se Jarmila Švehlová představila jako autorka prózy a je možné říci, že si v této oblasti počíná podobně skvěle jako v oblasti výtvarné. Když k tomu přiřadíme vynikající klavírní doprovod Martina Vydry a hru flétnistky Evy Kail, lze k vernisáži dodat: Nemělo to chybu.                                                                             Vladislav Procházka

 6.2.2015 ZRCADLENÍ – VÝSTAVA OBRAZŮ JARMILY ŠVEHLOVÉ

 20.12.2014 VÁNOČNÍ KONCERT MARTINA VYDRY A JEHO PŘÁTEL

 Co se o koncertě  psalo v Životě  Úval?

Dvě předvánoční kulturní delikatesy
Je možná poněkud nezvyklé vracet se v únoru do loňského prosince, avšak dva významné koncerty několik dní před Štědrým dnem si tuto pozornost skutečně zaslouží.                                   Vánoční koncert Martina Vydry a jeho hostů
Pěvecký sbor Bohemian Choir,který Martin Vydra vede v MDDM Úvaly, přesvědčil o svých kvalitách při loňském červnovém vystoupení v sokolovně v pásmu skladeb Otvírání studánek a Petrklíč od Bohuslava Martinů. Na koncertu 20. prosince 2014, jehož garantem a organizátorem byly MDDM Úvaly a TJ Sokol, bylo možné sbor opět slyšet v rozšířeném obsazení, se sólisty a za doprovodu orchestru. Do repertoáru byly Martinem Vydrou vybrány hudebně srozumitelné skladby z hitů světové klasiky, které odpovídaly i náročnějšímu poluchači. Čtyřiadvacetičlenný sbor Bohemian Choir podal plně soustředěný výkon s citem a precizností v souznění hlasů. Hudební zážitek zvýraznilo profesionální vystoupení sólistek Veroniky Smolíkové a Michaely Zahradnické, tenoristy Tomáše Foltýnka a sbormistra a dirigenta koncertu Martina Vydry. Doprovodný orchestr složený z patnácti hráčů obstál se ctí. Svátečně naladěné publikum ve vyprodaném sále úvalské sokolovny oceňovalo vystupující nejen během koncertu, ale především v závěru dlouhotrvajícím potleskem ve stoje a vyžádalo si tři přídavky. Příznivému dojmu přispěla i mimořádně vkusná výzdoba jeviště podle scénografického návrhu Ivy Pospíšilové, scénické osvětlení zajišťovali Jiří Dráb a Tomáš Záleský.Sbor Bohemian Choir za jeden a půl roku od svého vzniku za kotvil v povědomí posluchačů. Jeho prosincové vystoupení nejen splnilo, ale výrazně předčilo očekávání. Martin Vydra tím navázal jak na rodinnou tradici koncertů Elišky Drábové, tak i na své špičkové koncerty v sokolovně před několika lety. Příznivci dobré hudby by jistě uvítali zařazení podobného koncertu i před letošními Vánocemi. Ostatně, Martin Vydra takovou možnost  naaznačil.  Tak uvidíme.                                                                                  Ing.Vladislav Procházka

 21.11.2014 OBJEKTIVEM SRDCE – VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ ZBYŇKY ŠOLCOVÉ

……Přestože čas nesmírně letí a se Zbyňkou  Šolcovou se znám spoustu let, připadá mi, že se tahle krásná a zajímavá žena téměř nemění.  Poznala jsem ji kdysi v MDDM jako maminku dvou šikovných malých výtvarnic Marušky a Anežky, když ochotně zahrála na vernisáži vánoční výstavy výtvarných kroužků. Tenhle hezký zážitek,  kdy v Úvalech zřejmě po dlouhé době  zazněla harfa  a ještě v mistrovském podání paní Šolcové,  se stal předzvěstí dalších kulturních počinů tohoto druhu v našem městě. Ať už to byly úžasně koncipované koncerty souboru Musica Dolce Vita hrané s plným nasazením, jež si našly okruh nadšených návštěvníků, či v dubnu 2004 první autorské čtení Z. Šolcové z připravované básnické sbírky City a pocity nebo vystoupení na vernisážích výstav – nejen dětských autorů z výtvarných  kroužků , ale i uměleckých osobností jako je např. fotografka paní Dana  Kyndrová. Na slavnostním  večeru  k poctě Jaroslava Seiferta 16.1.2004  iniciovaném panem Jiřím  Štorkem   jsme byli svědky  její  nezapomenutelné   interpretace Fantazie Vltava  (parafráze Hanuše Trnečka  na symfonickou báseň Vltava Bedřicha Smetany), v průběhu tohoto večera zazněly také  Zbyňčiny verše  v podání  pana Otakara Brouska.  Ráda vzpomínám i na pořad Má setkání s krásou poezie, jehož hlavním  protagonistou byl pan Radovan Lukavský a Z. Šolcová svou hrou ještě více umocnila tento nezapomenutelný zážitek.
Je neskutečné, jak všestranný záběr tahle maminka čtyř dětí má . Příznivci středověké hudby ji mohou znát  jako bývalou členku Rožmberské kapely, kde hrála nejen na gotickou harfu,ale i na dalších  deset historických hudebních nástrojů včetně bicích.  Milovníci vážné hudby ji obdivují jako uznávanou harfistku a i jako hudební skladatelku –  např. za skladbu pro Jaroslava Svěceného „Snění“.  Pro poetické duše bude potěšující zprávou, že koncem roku spatří světlo světa její druhá básnická sbírka „ Na křídlech poezie“ doplněná CD „ Na křídlech hudby“.  A nyní se nám 21 . – 23. listopadu naskýtá možnost seznámit se v Galerii MDDM i s její fotografickou tvorbou.                                                                      Jana

9.11.  SLOVO, CO NEEXISTUJE  – VÝSTAVA OBRAZŮ BEATY KURUCZOVÉ

Úvaly byly vždy místem, kde se výtvarnému umění dařilo.  Žili a žijí tu  malíři, sochaři, grafici a  díla mnohých z  nich jsou  zastoupena  nejen v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, ale i v prestižních světových galeriích.  Je úžasné, že tito umělci mají své nástupce, kteří stejně jako oni vidí svět jinak, po svém, a nám ostatním  umožňují  nahlédnout tu do podivuhodných světů plných fantazie, či vnímat neobvyklé hry barev, tvarů, stínů  nebo obdivovat dokonalost autorovy  kresby. Dnes bych Vám ráda představila  mladou výtvarnici, jejíž tvorba bezesporu  zaujme a nenechá nikoho lhostejným.

BEATA KURUCZOVÁ  (narozena  1990)
Již od dětství  je téhle talentované malířce  vlastní  tvořit. Od 8 do 15 let navštěvovala ZUŠ Biskupská v Praze, kde se působením učitelek  Dr. Petry Havlíčkové a akad.mal. Mgr. Mileny Dopitové značně prohloubil její zájem o výtvarnou činnost a byla dobře připravena na přijímací  zkoušky.
2006 – 2010  studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze obor Užitá malba.
Díky studiu na SUPŠ vnímala důležitost klasických malířských postupů a zvládla techniku malby.
2010 – 2012 studovala na Vyšší  odborné uměleckoprůmyslové škole. Studenti chodili malovat kopie obrazů do Národní galerie v Praze – Schwarzemberského paláce  a  Beata  vytvořila nádhernou kopii- detail obrazu Jana Kupeckého   Portrét  malíře miniatur Karla Bruniho  a díky této tvorbě objevovala taje barokní malby.
Od r. 2012 studuje na Akademii výtvarných umění  v Praze, Ateliér malířství III. u profesora Michaela Rittsteina, který je pro studenty velkou autoritou.  Je pro něj důležité, že studenti přicházejí již se svou vizí a klade důraz na individualitu v jejich tvorbě. Jana

 Co se o výstatě  psalo v Životě  Úval?

Jakou barvu má souznění  ?

Je tolik faktorů, které ovlivňují náš život. V oblasti kulturního života v Úvalech k těm příjemným momentům jistě patřila výstava obrazů mladé malířky Beaty Kuruczové.  Na vernisáž 7.11.přišla spousta návštěvníků všech věkových kategorií, (galerie doslova praskala ve švech)  a věřte, že nebyli zklamáni. Vystavené obrazy svědčily o autorčině talentu a jejím uměleckém růstu .  Galerií zazněly nádherné tóny příčné flétny a klavíru,  o něž  se postarali další dva talentovaní mladí úvaláci Natálie Nováková a Martin Vydra.  K příjemné atmosféře přispělo  i skvělé občerstvení připravené maminkou Beaty paní Bárou  Kuruczovou  a výborné svatomartinské víno, které podávala paní Jitka Kuštová. 

Obrazy sršící  originalitou nápadu i zpracování, úžasná atmosféra, potkání přátel ,  pozitivní konfrontace i obyčejné lidské souznění řadí výstavu mezi ty, na něž se nezapomíná.

                                                                           Jana Pospíšilová , ředitelka MDDM Úvaly

24.10. TENERIFE A GOMERA – VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ VÁCLAVA VÍCOVSKÉHO

Autor fotografií pan Václav Vícovský žijev Úvalech od roku 1948 (v tomto roce se narodil v Českém Brodě). Po ukončení úvalské školy, absolvování českobrodskéhogymnasia a ekonomické školy nastoupil do PZO  Pragoexport, kde se začíná při volnočasových aktivitách  věnovat svému koníčku fotografování. Po deseti letech  začíná pracovat ve Státní bance československé a zapojuje  se do práce fotokroužku. Své snímky vystavuje v rámci společných výstav. Po roce  1993, kdy vzniká Česká národní  banka, má  v galerii G i svoje autorské výstavy. Jeho fotografie  najdete v různých časopisech včetně měsíčníku Život Úval.                                                                          Jana

Kanárské ostrovy – legendární souostroví, kam již od starověku mnozí umísťují bájnou Atlantidu. Je tvořeno 13 ostrovy, z nichž sedm je obydleno. Leží západně od pobřeží Afriky na stejné zeměpisné šířce jako Florida či Bahamské ostrovy. Díky vynikajícímu klimatu se stálou teplotou, slunečnímu počasí, jiskřivě čisté atmosféře a možnosti celoročního koupání ve vlnách Atlantického oceánu jsou označovány příznačně jako „Ostrovy věčného jara“.
Ostrovu Tenerife vládne král sopek Pico del Teide. Už z velké dálky ukazuje cestu na svůj ostrov, jehož symbolem se stal. Než jdou letadla na přistání, vyhýbají se mu v uctivé vzdálenosti. Často ho od světa tam dole odděluje hustý příkrov mraků. Tam nahoře vládne pouze měsíční krajině nepřátelské životu. Psal se říjen roku 2010 a přistáli jsme na Tenerife. Z tohoto ostrova a sousední Gomery jsem připravil pro svou třetí výstavu v MDDM soubor zhruba 30 fotografií formátu 30×45 cm pořízených zrcadlovkou Canon EOS 400D.
                                                                                                                     Václav Vícovský 

 Co se o výstatě  psalo v Životě  Úval?

Článek o výstavě fotografi í v našem MDDM (vernisáž 24. října2014) tentokrát zpracuji„neotřelou“ formou, protože dojem z ní si vytvořil každý sám a stačí se podívat do zápisů návštěvní knihy,aby poznal, jak zaujala. Těžko být estranným pozorovatelem, tak ať má slovo sám autor.

Pane Vícovský, koncem října jste měl v městském domě dětí a mládeže svou třetí výstavu fotografií, tentokráte na téma Tenerife a Gomera (pozn. – jsou to Kanárské ostrovy). Jak jste byl spokojen s jejím průběhem?

Velká účast na vernisáži mě mile překvapila. Měl jsem trochu obavy, neboť ve 200 metrůvzdáleném DPS měla ve stejnou hodinu besedu herečka L. Skořepová. Přišlo ale přes čtyřicetlidí a Galerie MDDM byla slušně zaplněna. Vernisáž zahájil pan Petr Nováček hrou na flétnu a vystoupila s ním i moje vnučka Míša. Poté zazpívala a zahrála na kytaru dvě písničky starší vnučka Verunka. I v dalších dvou dnech navštívilo výstavu hodně lidí.

Všimla jsem si, že máte rovnoměrně zastoupeny snímky krajiny i staveb, co fotografujete raději?Jak se připravujete na nejzajímavější záběry?

Myslím, že se to liší podle destinace. Snažím se před cestou prostudovat co nejvíce bedekrůa vědět předem kam se podívat.Tak se třeba dozvím, že například je třeba být u nejhezčí řecké pláže Navagio s vrakem lodi kvůli dobrému světlu ve 13 hodin.

Na výstavě máte 33 barevných fotografi í, pořizujete ještě někdy černobílé snímky?

Černobílou fotografi i jsem už opustil, omezuji na cestách i na táčení videokamerou. Dříve jsem pořizoval i barevné diapozitivy, a když jsem se vrátil z cesty domů, přemýšlel jsem, zda jsem tu zemi vlastně nepozoroval více přes hledáčky fotopřístrojů než „živě“.

Kam vedla vaše nejdelší cesta a na kterou obzvláště rád vzpomínáte?

Nejdelší cesta byla do Spojených států amerických a projeli jsme pět států od Illinois po Texas. Po stránce fotografické to bylo ale trošku zklamání, žádný z oblíbených národních parků jsme nenavštívili, a tak výstavu na téma „USA“ nepřipravuji. Moc rád vzpomínám na cestu po státech severní Evropy s cílem ve Stockholmu. To je ale už dávno a absolvovali jsme ji ještě s vozem Škodou 105.

Děkuji za rozhovor. Přeji Vám mnoho dalších úspěšných výstav. A my se třeba budeme těšit na barevnou krásu naší vlasti, zprostředkovanou panem Vícovským, ne?                                                                                                         Alena Janurová

13.9. TAK TROCHU ÚLET…..

Máme v Úvalech tolik kultury. Máme z čeho vybírat a překvapuje, kolik krásných hlasů v našich dvou sborech (Christi a BohemiaChoir) se našlo a dalo dohromady a dává nám radost.Jména sboristek: Majda Pauková,Marie Landgrafová, Lenka Mezerová, Michaela Klimešová, KatkaVláčilová, Berrin Honzak, BurgiHonzak, Jana Stará, Vlaďka Matoušová, Aneta Galková, MartinaSkočdopolová.                            Alena Janurová

MARTIN VYDRA

Narodil se v Praze, roku 1991. Ve svých pěti let začal hrát na klavír a od té doby se plně věnuje hudbě.  Od 11 let  pak zpíval v Dětské Opeře Praha, se kterou cestoval po Evropě, navštívil operní domy ve Vídni, Paříži, Drážďanech, Bayreuthu a reprezentoval Českou republiku na Světové výstavě Expo 2005 v Japonském Aichi.  Studoval zpěv u Pavla Horáčka a Jiřiny Markové – Krystlíkové, jako model pak u Adama Plachetky. Ve 14 letech složil přijímací zkoušky na konzervatoř, kam nastoupil do pěvecké třídy Jiřího Kubíka. Ke konzervatoři studoval dálkově Karlínské gymnázium. Má za sebou roční angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde ztělesnil roli Marca v Pucciniho opeře Gianni Schicchi,  která byla uvedena i ve Stavovském divadle u příležitosti oslav 200 let od založení Pražské konzervatoře. Jako externista vystupoval s Pražským Filharmonickým Sborem a Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka. Občas se účastní hudebních projektů pražského sboru Victoria. Má roční pedagogickou praxi na Hudebním gymnáziu Jana Nerudy na Žižkově a soukromě vyučuje zpěv i klavír. Ten studoval 12 let u Natalie Grohkovské v ZUŠ Jana Zacha v Čelakovicích. I přes úspěšné složení přijímacích zkoušek na HAMU se rozhodl prozkoumat jiné obory. Nyní studuje 2. ročník všeobecného lékařství na 1. Lékařské fakultě UK v Praze.

Na mou otázku  že mě,překvapilo,  že nestuduje HAMU, ale  medicínu, odpověděl:

„Po 6 letech na konzervatoři a mezi umělci jsem potřeboval změnu. Na HAMU jsem se sice dostal, ale mnohem víc mě oslovila medicína. Po maturitě na konzervatoři jsem se začal rozmýšlet kam dál. Ještě jsem měl 2 roky do získání diplomu, ale už bylo třeba se rozhodnout. Nejprve jsem chtěl nadobro odjet z republiky na Royal College of Music v Londýně. Jel jsem tam na dny  otevřených dveří, hrál jsem, byl jsem na masterclass a bylo to senzační. Jelikož jsem si při své umělecké rozlítané povaze zapomněl ohlídat termíny jazykových zkoušek a má přihláška nevypadala tak, jak by vypadat měla, musel jsem počkat další rok. Ale to už jsem se dozvěděl o přírodovědecké fakultě a medicíně, a začal jsem chodit na přípravné kurzy, abych oprášil věci z gymnázia. Po všech přijímacích zkouškách jsem se rozhodl pro 1. lékařskou fakultu a jsem ze svého rozhodnutí nadšený i po roce a půl studia. Hudbu jsem ale neopustil úplně, stále se pohybuji v uměleckých kruzích, koncertuji, učím, vedu sbor. Když už to jednou člověk okusí, nedá se toho jen tak nechat. Navíc je hudba skvělá příležitost, jak vypnout racionálně přemýšlející polovinu mozku a utéct za pravým uměním. Mé umělecké plány nijak veliké nejsou, přeci jen chci být lékař. Chtěl bych ale hudbu předávat dál. To mi teď umožňuje práce se  sborem a moji  žáci na klavír a zpěv. Nyní se se sborem pouštíme do Otevírání Studánek od Bohuslava Martinů pro ženský sbor, 3 sóla, dvoje housle, violu a klavír. Až to uslyšíte – snad jinou tak průzračnou skladbu, která “očistí” mysl, neznám.  „                              Jana Pospíšilová

25.5. TALENT STAGE

Co se o koncertě  psalo v Životě  Úval?

Poděkování
…..25.května  se na náměstí Arnošta z Pardubic uskutečnil pilotní koncert mladých talentovaných  muzikantů TALENTS STAGE ÚVALY 2014.  Jednalo se o nekomerční akci, na které jste měli možnost slyšet Sedm strun, Rockover a The Drops. Kdo přišel, určitě nelitoval. Skvělá muzika,/ přestože mladí, tak skvělí  instrumentalisté a zpěváci/,  výborný zvuk a dobrá nálada, za což všem  děkuji.
 Velký dík patří sponzorům, bez kterých by tato  akce být nemohla –  paním  Miloslavě Kotlabové,  Bronislavě Kolouchové a Evě Malcové a pánům  Janu Baštovi, Martinu Hlávkovi, Romanu Martinákovi,  Romanu Kroutilovi,  Františku Lesákovi,  Jirkovi Horovi,  Josefu Krutskému a Jiřímu Hovorkovi. Děkuji MěÚ za zapůjčení pódia a pracovníkům technických služeb za jeho postavení. Děkuji také těm, kteří s MDDM Úvaly v roce 2014 spolupracovali a přeji všem prázdniny plné sluníčka a pohody.                                                                                                                                                      Jana  

ÚVALŠTÍ TALENTI

22.-24.5. HLEDÁNÍ, NAPLŃOVÁNÍ, VÝZVY ALENY JANUROVÉ

Hledání ,  naplňování,  výzvy…
je název výstavy obrazů na kterou vás zvu do galerie  MDDM ve dnech  22.-24.května. Autorkou obrazů je žena, kterou mnozí z vás znají jako bývalou knihovnici, jiní jako jednu z organizátorek  kulturních akcí, cestovatelku, fotografku, výtvarnici, divadelnici, autorku  divadelní pohádky, malířku kulis, zahradnici, opatrovatelku či skvělou babičku, člověka , který pomáhá, kde může.
 Mgr Alena Janurová
se narodila v Praze v r.1944, od r. 1997 žije v Úvalech, předtím 7 roků do Úval dojížděla a učarovalo ji prostředí blízko přírody i hlavního města. Vystudovala dvě vysoké školy: přírodní vědy (biologii) a knihovnictví obor informatika. Pracovala v různých oborech, počínaje Ústavem sér a očkovacích látek, v  Čokoládovně Orion (kontrola potravin a hygieny), v Útvaru vědeckých informací při MZ ČR a zdravotnictví opustila po mnoha letech. Zakotvila u novin jako informatik pro podporu práce novinářů. V důchodu využila možnosti působit v Městské knihovně v Úvalech.

Co se o výstatě  psalo v Životě  Úval?

V  týdnu u  od 22. května byla po několik dní otevřena výstava Aleny Janurové pod názvem Hledání,naplňování, výzvy. Jen nezasvěcený divák by nevěřil, že autorka začala malovat teprve před několika lety.Inspiraci hledá především v přírodě, nevyhýbá se ani abstraktním nebo duchovním námětům. V poslední době se soustřeďuje na figurální kresbu, úspěšně zvládá i krajinářské motivy. Z obrázků většinou vyzařuje světlo a optimismus.
                                                                                                            Ing.V.Procházka

20.5. TO BUDETE ČUBRNĚT – DIVADÉLKO KOCÁBKA

16.5. JAK TEN ČAS LETÍ– VÝSTAVA AKAD.SOCH. MILOSLAVY KAŇKOVÉ

Jak ten čas letí…
Vážení čtenáři, s nesmírnou radostí  vás  všechny zvu 16.-18.května do naší galerie na výstavu mapující dosavadní tvorbu velmi výjimečné osobnosti –  akademické sochařky paní Miloslavy Kaňkové. Mnozí z vás ji znají a dají mi jistě za pravdu, že  tato na první pohled nenápadná, drobná  žena je nesmírně krásný a silný člověk s bohatým vnitřním životem.  Upoutá vás její tak trochu lišácký úsměv a nesmírně živé oči pozorně vnímající prchavé okamžiky života, které tato Paní sochařka dokáže zachytit s nadsázkou a humorem. Prostřednictvím krásy nás přinutí zamyslet se.  Přestože plastiky Koridory moci, Mediální přístroj, Byrokratická slepice, Úděl, Svědomí, Komentátor, Čumilové, Čekání, Mašličky blaženosti, Arogance v dialogu s přírodou   nebo Touha zobrazují  aktuální témata,  jsou nadčasové. Autorka známá dokonalým a originálním zpracováním neotřelých námětů stále hledá nové cesty. Dokladem jejího neustálého  tvůrčího  nadšení  je nová  tvorba, o které  sama říká:  „Jakmile ráno vstanu, první, co udělám, je, že běžím k rozdělané práci. Odpočatým okem vidím chyby, které jsem včera nepostřehla. Poslední dobou jsem se zaměřila na vážná témata.“ Na výstavě uvidíte např. plastiku Síť paragrafů“.
Městu Úvaly věnovala nádherný keramický Betlém, do nějž každý rok daruje další dvě figury.  Je to „Úvalský Betlém“, který  se stal neodmyslitelnou součástí adventního času našeho města a je pravidelně vystaven ve výloze cukrárny u Kotlabů. Najdete zde mimo jiné  například i postavu staré paní Kašperové, která se přátelila se sochařčinou maminkou paní Agermannovou  nebo postavu žebráka podle skutečné historické předlohy.   Fantastické na paní Kaňkové je i to, že  nám datum jejího narození může připadat jako tisková chyba. Tahle úžasná žena  jde s dobou. Běžně si prostřednictvím internetu povídá se svou kamarádkou v Orlických horách, fotografuje, sleduje pořady o přírodě, tak trochu se zlobí, že filmy, které za něco stojí, dávají na  Artu až v noci, ale nenechá si je ujít. Příroda je pro ni všechno, a tak momentálně na zahradě křísí pelargonie…
 Akademická sochařka Miloslava Kaňková
se narodila v r. 1927 v Horních Počernicích, od r. 1935 žije v Úvalech. Vystudovala Odbornou školu keramickou v Praze pod odborným vedením profesorů Jana Znoje, Václava Vokálka a Vladislava Turského. Za 2.světové války byla totálně nasazena ve firmě Elektronspol v Úvalech, v r. 1947 nastoupila na Vysokou školu uměleckého průmyslu, kde ji vedli profesoři Bedřich Štefan a Jan Kavan. Absolvovala ji v r. 1952.  Celý život se věnovala pedagogické činnosti, ve které ji v první fázi podporovala  sochařka Drahomíra Šťovíčková.  Ovlivnila mnoho dětí a některé z nich se staly profesionálními výtvarníky.
                                                                                                    Jana Pospíšilová

Co se o výstatě  psalo v Životě  Úval?

ČARODĚJNICE 30.4. LP 2014

KARNEVAL PRO DĚTI
15.3. se  do sokolovny v Úvalech sešli  rodiče s dětmi  oblečenými do nádherných masek. Rok od roku je těžší vybírat tu nejkrásnější.  Na děti čekalo 40 cen a spousta drobností a bonbonů za soutěže . Ve čtyřech kategoriích : do dvou let,  3-4 roky, 5-8 a nad devět let jsme  měli pro první tři v každé kategorii nádherné dorty z českobrodské cukrárny .  Karneval se vydařil, i když bylo letos méně dětí.  Ti, co přišli,  si jej opravdu užili.  Děkuji panu J.Krutskému a V.Kopačovi a fotbalistům  za pomoc při výzdobě sálu a zajištění občerstvení . Jana  Pospíšilová 

Krátká reportáž z dětského karnevalu

Výsledky soutěžě NAKRESLI JEŽÍŠKOVI OBLEČEK

Stejně jako v předcházejících třech letech jsme v předvánočním čase s malířkou Ladislavou Pechovou vyhlásily výtvarnou soutěž, ve které je hlavním hrdinou náš český Ježíšek a děti pro něj každý rok něco vytváří. Letos jej oblékaly do opravdu zajímavých modelů.

A jak soutěž dopadla? Děti nám zaslaly celkem 40 krásných dílek, nejpočetněji byla zastoupena kategorie od 7 do 10 let – 32 obrázků , nejméně v kategorii od 11 let – 1 obrázek. Tomu bylo přizpůsobeno vyhodnocení – ve II. kategorii byla mimořádně udělena dvě první, druhá i třetí místa. Vítězové si odnesli knížky ilustrované L.Pechovou i s jejím věnováním, na ostatní čekaly sladké ceny a diplomy a nejen vítězům předvedli kluci a děvčata z dramaťáčku své mikulášské povídání.

I.KATEGORIE

1.místo Violka Javůrková 2.místo Alička Hájková 3.místo Nelinka Martinovská

II.KATEGORIE

1.místo Martin Horák Adam Němec

2.místo Péťa Kuklová Terezka Opletalová

3.místo Barborka Brázdová Vaneska Březinová III. KATEGORIE Čestné uznání Matěj Němec

Vítězům gratuluji a všem soutěžícím dětem i paní malířce děkuji.

NAKRESLI JEŽÍŠKOVI OBLEČEK – informace a podmínky soutěže

 Jedná se o IV. ročník výtvarné soutěže pořádané MDDM Úvaly ve spolupráci s přední českou  ilustrátorkou knih pro děti Ladislavou Pechovou. Malí malíři již pro Ježíška v předchozích letech vytvořili domeček, nazdobili mu stromeček, vymysleli pro něj dáreček a letos jej obléknou podle svých představ.
Zúčastnit se mohou děti od 3 do 15 let ve 3 věkových  kategoriích: 
I. –   3-6 let,   II: – 7-10 let  a  III:  11-15 let,
mohou použít libovolnou výtvarnou techniku,
maximální formát  dílka je A3.
Práce musí být  na rubu označené:  jménem dítěte, datem narození, kontaktní adresou a telefonem 
Termín pro odevzdání :  do 30. listopadu do MDDM Janě Pospíšilové.
Slavnostní předání cen bude 8. prosince v MDDM Úvaly  v 16.30 hod.

ÚLET 2013 JE ZA NÁMI……

…a byl to naprosto nejlepší ze všech Úletů, které jsme kdy pořádali, ostatně se můžete přesvědčit v naší fotogalerii . Krásné výtvarné artefakty, skvělá muzika, zajímavý doprovodný program, dobré občerstvení a určitě nejvíce návštěvníků v historii tohoto festiválku nejen pro mladé. Zkrátka se zadařilo. Hurááááaaaa.

Pro návštěvníky byly připraveny výstavy mladých autorů a jejich díla  nelze hodnotit jinak, než v superlativech.
       Snové, fantazii jitřící obrazy P.Gilberta, provokující oleje B.Kuruczové dokazující autorčinu výborně zvládnutou techniku,  velmi emotivní obrazy Itala G.L. Cornelia, netradiční použítí  moderní techniky v oblasti výtvarného umění H.Novosádové, nový fotografický pohled  T.Šídlové,  zajímavý cyklus vysoce kvalitních  černobílých fotografií A.Kvasničkové na téma  7podob stáří, něha ve fotkách  Z.Hlaváčkové,  krásné fotografie s úvalskou tematikou P.Fuxové,  osobitá keramická plastika  P.Hřivnáčové  s vymazlenými  glazurami, nádherné keramické vázy O. Fuxy,z nichž byla jedna dokonce z úvalské hlíny,   perfektně zvládnuté řemeslo,  nápad a fascinující výtvarná stránka kovových  artefaktů  Z. Grausama  a  něžné plastiky nejmladších vystavujících výtvarníků  M.a D. Fuksových  uspokojily příznivce výtvarného umění.
       Pro milovníky vlastní tvorby tu byly workshopy – textilní s trpělivou a usměvavou Bárou Hlaváčkovou a kovářský s Májou Šolcovou a věřte, že jejich účastníci odcházeli s buď s květinou v klopě či vlastnoručně vykovanou podkůvkou nebo  přívěskem, ale pokaždé úsměvem na tváři, i když někdy kovářsky umouněné. Krásná a vlídná kovářka Mája představila i své výrobky, a tak u ní bylo stále plno návštěvníků.
        Perfektně provedené taneční ukázky R.Brusche a tanečnic jeho studia  B. Veselé,  D. Bubákové a L. Kalové  diváky velmi zaujaly a tanečníkům nadšeně tleskali diváci všech věkových kategorií . Mohutný potlesk se ozýval i po prvním vystoupení našich tanečníků od udělení titulu   vicemistrů  Evropy v Electric Boogie – Marcela Havrdy a Honzy Ťoupalíka, které na Úletu doplnil M.Novák.
      Celé úletové odpoledne bylo okořeněné hudbou  několika kapel, o jejichž skvělý zvuk se postaral Pavel Ryšánek  – svěží pop-rockovou muzikou s vtipnými texty  kapely Osm Setin bez Jídla / bývalá Zpětná vazba/,  příjemným  folkem z vlastní tvorby  dívčího dua KRU-KRY ,  emotivní  sólovou hrou na saxofon Káji Krylové, úžasným zážitkem z vystoupení Ivy Pospíšilové  a výborných kytaristů MDDM, naprosto skvělým vystoupením teenagerské hard-rockové kapely ROCKOVER / jsem přesvědčena, že hvězda patnáctiletých  šikovných  muzikantů s výborným zpěvákem  bude prudce stoupat vzhůru /, famózním vystoupením skvělých muzikantů BLUES KLANU / elektrické blues / a o závěr večera se postarala příjemná  country kapela KAPKY.
     Tento festiválek  je charakteristický i tím, že je vždy zajištěno dobré občerstvení, speciality na grilu od Frýdmanů  jsou již proslulé. A máme ještě jednu výjimečnost. Tou jsou tolerantní sousedé se Zumrovými v čele, kterým bych chtěla poděkovat stejně jako všem, kteří mi pomohli tenhle „úlet“ zrealizovat.
 A ještě….             
Svatý Petře, děkujeme za počasíčko 🙂                                                                                                                                                                                                                                     Jana Pospíšilová

Vážení návštěvníci  naší malé galerie, ráda bych vám  dnes představila

 autorku jedinečných  kožených artefaktů- modelových bot, opasků, šperků, náramků, kabelek ,  spon do vlasů a mnoha dalších uměleckých předmětů

SYLVU BROŽÍČKOVOU 

Narodila se v r. 1972 v Praze,  od svých 7 let žije v Úvalech.  Patří mezi ty, kteří Již od dětství   mají  jasnou představu o svém  budoucím  zaměstnání.   Vždy  obdivovala  výtvarné zpracování kůže, materiálu  širokého  použití, jedinečného, svým způsobem i trochu nevyzpytatelného.
  Po  absolvování  místní ZŠ se vyučila se v Kožedělném  podniku,  zde se naučila šít boty  a  lákala ji představa dalšího studia v oblasti výtvarnictví.  Jak to bývá, Sylva se vdala, narodily se jí dcery Sylva a Nikol a v té době začala soukromě podnikat, měla 3 roky opravnu obuvi. Poté nastoupila do firmy MAX specializované na  zakázkovou  výrobu ortopedické obuvi,  a  protože ji to pořád táhlo k zpracování  nekonvenčních  výtvarných  návrhů   bot, nastoupila do firmy DITAS, která se specializuje na výrobu  divadelní  a taneční obuvi. Zde se naučila kromě jiného šít i boty z látky, zrealizovat návrhy výtvarníků s použitím netradičních materiálů.  Rychle se učila, byla otevřená zkušenostem jiných výtvarníků a byla schopná aplikovat nové technologické postupy, což nevyhovovalo obhájcům  zavedených  postupů v jejím zaměstnání ,  (které opustila a pracovala několik let jako poštovní doručovatelka v Úvalech ), ale  bylo velkým pozitivem v její spolupráci s výtvarníkem Janem Brabencem ( Atelier Jan, Vídeň).

Setkání s   Janem Brabencem bylo náhodné, ale dá se říci, že osudové.  Tento  umělec  žijící ve Vídni od roku 1980, který  založil  tamní spolek Kulturní Fórum,  organizuje výstavy, přednášky, představení umělců z Čech, píše knihy, maluje obrazy, ve svém atelieru  na Spittelberku  prezentuje  nejen své obrazy a krásné šperky, jejichž autorkou je jeho žena Tamara, ale také tvorbu  českých výtvarníků.
V současné době patří  Sylvina  tvorba k nejprodávanějším  v tomto  atelieru.

Vážení  návštěvníci  naší galerie, srdečně  Vás zvu  na výstavu  Sylviny  kolekce pro Vídeň, jejíž součástí budou i šperky Tamary Brabencové a obrazy Jana Brabence. Na vernisáž přijde svým přátelům zazpívat Irena Budweiserová.     
                                                                                                   Jana
 

Ohlasy na výstavu soch J.Fürsta

Výstava sochaře Jiřího Fürsta

„Socha je umělecké dílo, které by mělo svou kvalitou oslovit a upoutat pozornost téměř každého člověka. A je jedno, jestli dotyčný člověk jde pěšky nebo jede autem.“ To je názor sochaře Jiřího Fürsta, jenž vystavoval své práce od 19. do 21. dubna v galerii Městského domu dětí a mládeže Úvaly. Po více než deseti letech bylo možné opět spatřit ukázky jeho tvorby nejen z posledního období, ale rovněž některá díla z doby dřívější.

Hlavní oblastí zájmu Jiřího Fürsta je figurální tvorba ukazující krásu a nevyčerpatelnou inspiraci v zobrazení lidského těla nejen v samostatných baladicky pojatých postavách, ale i v dynamických kompozicích. Z vystavených exponátů byl zřejmý posun od klasicky vyjádřených oblých tvarů až k novějšímu pojetí, pro něž jsou typické ostřejší rysy. U tohoto stylu je možné získat co nejvíce různých vjemů z různých směrů pohledu, což může vyvolat při působení dopadajícího světla dojem částečné proměnnosti tvarů. Některé kompozice nezakrývají dílčí erotický podtext, který je ale velmi decentní.

Tvůrčí nápady při hledání kompozic sochař také uplatnil v cyklu reliéfů na ručním papíře s názvem Křížová cesta. Jednotlivá zastavení zprvu vymodelovaná z hlíny a poté přenášená na papír otevřela nové cesty v patinování a kolorování.

Kromě práce s hlínou podobně jako řada dalších sochařů se Jiří Fürst občas odreaguje malováním obrazů. Na nich vytváří buď abstraktní motivy, nebo zpracovává náměty z měst či venkova. Dělením obrazu do geometricky vzájemně svázaných ploch zdárně tlumí účinek sytých barev.

Jiří Fürst je zdánlivě málomluvný člověk. Když se ale rozhovoří, dokáže zaníceně vyprávět příběhy o vzniku díla. A věřte, že zrození sochy někdy doprovázel souběh až neskutečně náhodných událostí.

Po účasti na loňských pražských výstavách v Golem klubu a klubu Poštovka a také v Rakousku na přehlídce výtvarných umělců na zámku Riegersburg byla letošní výstava v galerii MDDM dalším dokladem o vyzrálém výtvarném talentu Jiřího Fürsta. Z každého jeho díla vyzařuje fantazie a sugestivnost, jež vycházejí z bezprostředního autorova cítění. Jeho práce, které bude možné spatřit od 7. srpna v prostorách rakouského hradu Hardegg nedaleko Vranova nad Dyjí, budou určitě budit zaslouženou pozornost.

 Vladislav Procházka

 Vážení návštěvníci  našich stránek, ráda bych vám  dnes představila

SOCHAŘE  JIŘÍHO FÜRSTA
nar.1954,  který  prožil mládí v Úvalech, kam se stále vrací za maminkou.  
 O výtvarné umění se zajímal již od dětských let. Jeho  první učitel byl úvalský  akad. malíř   Vladimír  Vondráček. Později soukromě studoval malbu a grafiku u akad. malířky Heleny Slavíkové, modelování u  akad. sochaře Juraje  Pleštika a keramickou sochařinu u akad. mal. Miloše Hrušky.  Vytvořil modely pro film a divadlo u Jana Fabiána, zhotovoval návrhy na vitráže, reliéfy a zahradní plastiky i pro zahraniční  zákazníky.  Svými díly, je zastoupen v soukromých sbírkách v Čechách a v Evropě, jedna  jeho laminátová plastikase nachází  v New Yorku. Pravidelně vystavuje po  celých Čechách.  V r.2012 byla jeho tvorba zastoupena i v Rakousku  na výstavě  „53 evropských výtvarníků „ na zámku Riegersburgu a v současné době chystá v Rakousku výstavu  na hradě Hardegg. Velmi významným uměleckým dílem  J. Fürsta z poslední doby  je bronzová busta Arnošta Lustiga , která byla odhalena v Praze u Gymnázia bratří Čapků za přítomnosti  členů Lustigovy rodiny a v současné době ji najdete v Centru Franze Kafky v Praze 1, Široká 14.
Grafik Vladimír  Urban  takto zhodnotil  jeho tvorbu : „ Jiří Fürst se pere / jako bývalý ragbista/ o poctivou sochu, plastiku, reliéf. Nesnaží se pouhou líbivostí získat přízeň diváků a kritiky. Nehledá jen cestu k zakázkám. Jeho cesta je přímočará, dobře čitelná a bez odboček.“
Vážení obdivovatelé sochařské tvorby, srdečně vás zvu na výstavu tohoto  osobitého autora, který říká: „ Nejdokonalejší tvar ve vesmíru je vejce, hned po ženském zadku.”

VÝSTAVU OBRAZŮ ELIŠKY ZRADIČKOVÉ ZAHÁJIL  AKAD. MAL. RUMEN SAZDOV
a nešetřil slovy chvály, což autorku opravdu potěšilo. A není divu. Od malíře ,jehož autorské práce  jsou součástí soukromých sbírek ve 29 státech, na čtyřech kontinentech světa, mají slova uznání velkou váhu.  Majiteli děl pana Sazdova jsou mimo jiné princ Kiril Tarnovski, monacká princezna Stefanie, madame Chirac, kytarista skupiny Scorpions pan Schenker a jiné významné osobnosti.Vernisáž výstavy probíhala v příjemné atmosféře umocněné hudbou Beatles v podání Petra Nováčka. Galerie se Eliščinými obrazy prozářila a bylo tu opravdu dobře – což uvidíte ve fotogalerii na fotografiích  R.Brajera a R.Navrátila

15. – 17.3.2013  budou mít příznivci výtvarného umění příležitost  seznámit  se s tvorbou úvalské malířky Elišky Zradičkové  roz. Mrkvičkové, která  se narodila v r. 1968. Dětství strávila v Úvalech ,  vystudovala Střední sklářskou školu. Velmi ji zaujala malba . O její rozsáhlé tvorbě  svědčí celá řada  výstav / viz http://www.eliskazradickova.cz/about.html /.
V Galerii MDDM Úvaly  jsme se s její tvorbou seznámili  v letech 2000, 2003, 2006. Svými oleji na plátně je Eliška Zradičková zastoupena v soukromých sbírkách doma i v zahraničí.  O své tvorbě říká : „ Abstraktní a fantazijní obrazy jsou ovlivněny vnitřním vnímáním okolního světa,  hlavně jsou malovány momentální náladou a rozpoložením z pohledu ženy. Portréty naopak kopírují realitu s dotvořením okolí, které nejvíce vystihují onu osobnost nebo výraz člověka“.
Výstavu zahájí akad.mal. Rumen Sazdov  Jeho autorské práce jsou součástí soukromých sbírek ve 29 státech.  Více  informací o osobitém malíři najdete na  http://www.rumensazdov.cz/. Přijďte, srdečně Vás zvu.          Jana 

KARNEVAL PLNÝ BROUČKŮ 😈

Když se v sokolovně  v sobotu  9.3. po 13. hodině  otevřely dveře  a  brouci z MDDM vítali malé tancechtivé návštěvníky, tak se společnými silami  s SK Úvaly   vyzdobený taneční sál začal velkou rychlostí plnit nádhernými maskami. Maminky své ratolesti oblékly do krásných a vtipných kostýmů  / dokonce tu byla i  „důchodová reforma“ / a  děti  si svůj převlek opravdu s radostí užívaly. V tomto  momentě  jsem byla opravdu ráda, že tentokrát  budou  místo obvyklých tří čtyři  věkové  soutěžní kategorie a to: do 3 let, do 6 let, do 8 let a od 9 let. Celkem se „Broučího karnevalu“ zúčastnilo  255 malých i velkých návštěvníků.
 Díky MDDM a sponzorům Soně Doležalové / Dětská obuv/ , Renatě Doležalové /Dětské oděvy/ a manželům Janečkovým / Cukrovinky / na vítěze čekaly  krásné ceny.  Ohodnoceno bylo celkem 40 masek a všechny děti dostaly buď balonek nebo bonbónky.  Svými taškařicemi je pobavil klaun Ondra a dětem i rodičům zahrála   tradičně country kapela Kolegové, která je tu v Úvalech oblíbená.  Abychom vyhověli úplně všem, zařadíme  na žádost několika rodičů v příštím roce i reprodukovanou  hudbu / Písničky Dády Patrasové apod./   Že se karneval vydařil, vypovídají nejlépe fotografie Jany a Aleny Janurové .Děkuji „broučkům“ Olče, Ivě, Pavle a Janičce, Líbě, Šárce, Sylvě a Katce a příští rok  se s námi  můžete těšit  na „ Pohádkový karneval“.                                                                                  Jana Pospíšilová

Letos jsme  pro děti v maskách připravili 4 soutěžní kategorie : do 3 let, do 6 let, do 8 let a od 9 let.  Díky MDDM a sponzorům Soně Doležalové / Dětská obuv/ a Renatě Doležalové
/Dětské oděvy/ na vítěze čekají  krásné ceny.  Ohodnoceno bude celkem 40 masek. Pro všechny účastníky zahraje  tradičně country kapela Kolegové  a se svými taškařicemi je připraven klaun  Petr Teimer .

Ohlasy na výstavu V.Vícovského

Teplo, teplo, teploučko

Venku vládne zima, počasí, že by psa nevyhnal, vyjeté koleje ve sněhu, chodníky po stálé chumelenici ještě málokdo prohrnul. Tak se brodím, lehce mrznu a taju teprve v prvním patře „domečku“ (tedy správně Městského domu dětí a mládeže v Úvalech). Je 22.února 2013 a začíná vernisáž výstavy fotografií mého souseda pana Václava Vícovského. Hned si uvědomuju, že je to také jeden z občanů Úval, kterým je dobré dát prostor k vyjádření se, a kteří se mají čím podělit s námi ostatními. Tentokrát prostor poskytla paní ředitelka MDDM Jana Pospíšilová. Je třeba „domečku“ za jejich aktivity poděkovat.
Pan Vladislav Procházka uvádí tvorbu Václava Vícovského fundovaným proslovem a hudebním doprovodem s kytarou a písní zahajuje vernisáž vnučka Veronika Vícovská. A pak stačí už jen přijmout teploučko dýchající z dokonalých fotografií řeckých ostrovů, které fotograf a cestovatel má jako srdeční záležitost. Přidává se téměř zaplněná galerie a snad jen malá pobíhající dítka si neříkají „tam jsem byl(a), ta krása pamatuješ“ nebo „tam mě to táhne taky“. Teploučko, sluneční jas a siesta zprostředkovaně zabírá.

Alena Janurová

22.2.2013 vás srdečně zvu na vernisáž výstavy fotografií

VÁCLAV VÍCOVSKÝ – ŘECKÉ OSTROVY

 Jedná se o druhou výstavu tohoto autora. V březnu loňského roku nám představil svůj výběr 36 ti fotografií formátu “Stavby v běhu staletí “. Prijďte se v těchto zimních dnech zahřát pohledem na prosluněné snímky ze 14 řeckých ostrovů a získat případně inspiraci na vaši dovolenou.
Autor fotografií pan Václav Vícovský žije v Úvalech od roku 1948 (v tomto roce se
narodil v Českém Brodě). Po ukončení úvalské školy, absolvování českobrodského
gymnasia a ekonomické školy nastoupil do PZO Pragoexport, kde se začíná při volno-časových aktivitách  věnovat svému koníčku fotografování. Po deseti letech  začíná pracovat ve Státní bance československé a zapojuje  se do práce fotokroužku. Své snímky vystavuje v rámci společných výstav. Po roce  1993, kdy vzniká Česká národní  banka, má  v galerii G i svoje autorské výstavy. Jeho fotky  jsou otištěny v různých časopisech (včetně  našeho měsíčníku Život Úval).
 Ke svým zájmům o cestování a fotografování nám řekl :
„ K cestování mne vedli rodiče a k fotografování otec. Svou první cestu jsem podnikl v šestnácti letech s kamarádem Jirkou na malém motocyklu do Vysokých  Tater. Pamatuji si i název prvního fotoaparátu – Beirete. Černobílé fotky vznikaly doma ve fotokomoře. Později jsem si pořídil zrcadlovku Prakticu MTL 5, začal cestovat se svojí rodinou a navíc i filmovat osmičkovou kamerou na východoněmecké filmy ORWO. K barevným fotografiím (nejraději na materiál FUJI) přibyly i diapozitivy. Skříně se začaly zaplňovat fotoalby a i v éře digitální fotografie uchovávám obrazové vzpomínky elektronicky i v papírové formě. V současné době fotografuji digitální zrcadlovkou Canon EOS 400D. Láska k cestování trvá i v důchodovém věku a těším se na další cesty.“

Realizované výstavy:

2004 –  Galerie G ČNB –                               Doteky léta
2006 –  Galerie G ČNB –                               Řecko
2010 –  Galerie G ČNB-                                Architektura
2012 –  Galerie MDDM Úvaly                     Stavby v běhu staletí
2013 –  Galerie MDDM Úvaly                     Řecké ostrovy

                                                                   Přijďte, srdečně Vás zvu.  Jana     

16.11.2012 zahájíme výstavu výtvarné skupiny BhaBhines
Ve dnech 16.-18.11. a 24-25.11. tvorbu výtvarné skupiny BhaBhines v poprvé v Úvalech otevřených výstavních prostorách ve Smetanově ulici č.203. Tato skupina vznikla před čtyřmi lety, kdy se její členky Helena Horáčková, Jindřiška Jiráková, Věra Jordáková, Majda Martinská , Kristina Ovečková, Marta Matičková a Hana Gajdová seznámily při fotografických kurzech v centru Fotoškoda, a protože jsou velmi tvůrčí, stihly již několik výstav:
2010 – Knihovna Kolovraty
2011 – Fara Tuklaty
2012 – Praha – Thomayerova nemocnice – Naše kavárna
          Praha 1 – Friends Coffee House   „ Jarní probuzení“ Úvaly ,
          Galerie MDDM – Smetanova 203 – „Podzimní výstava“
Tato prodejní výstava prezentuje tvorbu prvních pěti členek skupiny Bha Bhines a představí se i jejich hosté A.Sparkenskaya a M.Vokálová . Srdečně Vás zve Jana Pospíšilová

10.2012  máte příležitost naučit se s Evou Petříčkovou BELGICKÉ PRALINKY

Postřeh z výstavy Soni Váňové
S velkou zvědavostí jsem navštívila nedávnou výstavu vyšívaných obrazů Soni Váňové v galerii městského domu dětí a mládeže. To, co jsem viděla mě ohromilo v tom dobrém smyslu slova. Ta nádhera gobelínových obrazů! Vůbec jsem netušila, že se tak náročnou a při tom precizní prací někdo u nás ještě zabývá. S velikou úctou čtu jméno autorky Soni Váňové, vždyť její práce je přímo mou srdeční záležitostí. A proto upřímně si přeji, jen tak dál. Zároveň si cením odvahy a přístupu našeho domu dětí a mládeže přicházet ve výstavních aktivitách stále s něčím novým, co musí každého člověka, tak či onak, oslovit. Již se těším na další výstavy i jiné aktivity „domečku“.   Jitka Pokorná

Ano, galerie MDDM představila …a skoro vyprodala
Řeč je o výstavě vyšívaných obrazů paní Soni Váňové. Nebylo divu. Tolik precizní práce na 5 desítkách různě velkých obrazů, obrázků a gobelínků s různými náměty. Každého zaujalo něco jiného. Květiny, zátiší, lesní motiv, francouzská předzahrádka … potěší letos pod stromečkem. Vyšívané obrazy se u nás dočkaly renesance. Umění našich dávných předků, lehce zatracované a zesměšňované za totality, přetrvalo i neúctu a slaví návrat. Vždyť i pro výšivku na předtištěné předloze musí mít člověk nadání, cit pro barvy a obrovskou míru trpělivosti. Pak je jeden steh jako druhý a zdálky považujete výtvor za jednolitý. Zkusili jste se podívat i na druhou stranu? Lze málem použít oboustranně, taková preciznost. Díky MDDM máme tolik možností setkávat se s rozmanitostí výstav a kulturních akcí. Stačí sledovat nabídku a zajít…  Alena Janurová

2.11.2012  Vás zvu na zahájení prodejní výstavy vyšívaných obrazů Soni Váňové
Ve dnech 2.-4.11. v MDDM máte možnost shlédnout vyšívané obrazy Soni Váňové . Tato autorka, která pracuje technikou křížkového nebo gobelínového stehu, vyšívá své obrázky přes 20 let. Výstava prezentuje okolo 75 obrazů, což je zlomek autorčiny tvorby, protože mnohá dílka zdobí byty jejích přátel a známých. Výstava je prodejní a návštěvníkům nabízí možnost potěšit své blízké netradičním vánočním dárkem.

VÁNOČNÍ VÝTVARNÁ SOUTĚŽ PRO DĚTI POD PATRONACÍ LADISLAVY PECHOVÉ

 TAK TROCHU ÚLET

 15.září  se konal mikroregionální festival „ Tak tochu ÚLET“  plný hudby, výtvarného umění, fotografií,  tance, divadla a dobré nálady , který se opravdu vydařil. Úletovou fotoreportáž najdete v listopadovém čísle Života Úval, první část fotografií je již ve fotogalerii 2012 a ještě se těšíme na fotodokumentaci  Radka Navrátila. Mé velké díky patří všem účinkujícím, vystavujícím, Petrovi a Pavle za zajištění občerstvení, mým kolegyním  za pořadatelskou výpomoc, sousedům za milý přístup  a sv. Petrovi za sluníčko. Úlet 2012 je za námi, ať žije úlet 2013  😎

15.9.2012  si od 13 hodin  přijďte do MDDM tak trochu ulétnout na  ÚLET 2012

Pohádková knížka třikrát jinak na výstavě ilustrátorky Ladislavy Pechové

Letošní výstava Ladislavy Pechové, která proběhla ve dnech 1. až 5. září pod názvem BYLO NEBYLO, se opět nesla v pohádkovém duchu. Zatímco v minulosti bylo možné spatřit výstavní ukázky ilustrací několika různých dětských knížek, letos byl představen celý souvislý pohádkový příběh o zeleném prasátku. Doprovodný text, který vymyslela autorka obrázků, vychází z jednoduchého mravoučného příběhu. Zelené prasátko, které se už od narození liší svojí barvou, není mezi ostatními oblíbeno a smutně žije v ústraní. Až poté, když se jednoho dne zmocní jeho kamarádů vlk a zelené prasátko spolu s hospodářem unesené osvobodí, je přijato do kolektivu.
Návštěvníci výstavy viděli malou pohádku vyprávěnou třemi různými jazyky a ztvárněnou ve třech různých podobách obrázků, které se značně liší provedením a barevností. V české verzi je použita kombinovaná technika voskovky s akvarelem, francouzská verze je provedena pastelem a anglická verze je vytvořena kombinovanou technikou perokresby a akvarelu. Obrázky jsou pečlivě propracované do detailu nejen u hlavního motivu kresby, ale také například u pozadí. Vystavené kresby jsou obsaženy v nové knížce vydané pod názvem Zelené prasátko. Po knížkách vydaných v minulých letech, jako například Bobr ve školce nebo Bobrův rok, se jedná o další autorský titul.
Ladislava Pechová patří v současnosti k významným ilustrátorkám dětských publikací. Pokračuje v tradičním pojetí českých autorů laskavých pohádkových příběhů. Z její tvůrčí činnosti vyzařuje velký potenciál výtvarných nápadů. Možná, že do roka a do dne se dočkáme v Úvalech další hezké výstavy. Bude, nebude?                 Vladislav Procházka

1.-5.9. 2012 vás srdečně  zvu na výstavu ilustrátorky Ladislavy Pechové